Jak funguje Evropský parlament

Evropský parlament je volen občany Evropské unie, aby zastupoval jejich zájmy. Jeho počátky sahají do padesátých let a do období vzniku zakládajících smluv a od roku 1979 jsou jeho členové voleni přímo občany, které zastupují. Volby se konají každých pět let a právo volit a kandidovat má každý občan EU bez ohledu na to, v které části EU žije.

Poslední volby se konaly v červnu 2009. Parlamentní volby se konají každých pět let a každý občan EU, který byl zapsán do seznamu voličů, je oprávněn v nich volit. Parlament tedy vyjadřuje demokratickou vůli občanů Unie (více než 490 milionů lidí) a zastupuje jejich zájmy při jednání s ostatními orgány EU. Současný parlament má 736 členů ze všech 27 členských zemí EU. Členové Evropského parlamentu nezasedají v rámci národních bloků, nýbrž v rámci sedmi celoevropských politických frakcí. Dohromady zastupují všechny názory na evropskou integraci, od silně profederalistických až po otevřeně euroskeptické.

Novým předsedou EP byl 14. července 2009 zvolen Jerzy Buzek, který v této funkci setrvá 2,5 roku (do ledna 2012).

Evropský parlament má tři pracoviště: Brusel (Belgie), Lucemburk a Štrasburk (Francie). V Lucemburku sídlí administrativní složky („generální sekretariát“). Zasedání všech členů Parlamentu, známá jako „plenární zasedání“, se konají ve Štrasburku a někdy v Bruselu. Schůze parlamentních výborů se konají také v Bruselu.

Parlament má tři hlavní úlohy:

1. Schvalujeevropské právní předpisy – společně s Radou v mnohých politických oblastech. Skutečnost, že Evropský parlament je přímo volený občany, pomáhá garantovat demokratickou legitimitu evropského práva.
2. Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek.
3. Rozpočtová pravomoc. Parlament sdílí s Radou pravomoc nad rozpočtem EU, může tedy ovlivňovat výdaje EU. V poslední fázi procedury přijímá nebo odmítá celkový rozpočet.

Tyto tři úlohy jsou podrobněji popsány níže. 

1.  schvalování evropských právních předpisů

Nejběžnější postup pro přijetí (tj. schválení) právních předpisů EU je „spolurozhodování“. Tento postup staví Evropský parlament a Radu do rovnocenné pozice a užívá se pro právní předpisy ze širokého spektra oborů. V některých oblastech (např. zemědělství, hospodářská politika, víza a imigrační politika) má legislativní pravomoc jen Rada, musí však konzultovat Parlament. Kromě toho se vyžaduje souhlas Parlamentu pro určitá důležitá rozhodnutí, např. umožnění vstupu nových zemí do EU. Parlament rovněž podněcuje vytváření nové legislativy přezkoumáváním ročního pracovního programu Komise, zvažováním, jaké nové zákony by bylo vhodné přijmout, a požádáním Komise o předložení návrhů. Samotná plenární zasedání, jichž se účastní všichni členové Parlamentu a která se za normálních okolností konají ve Štrasburku (jeden týden v měsíci) a někdy v Bruselu (dva dny).

2.  Demokratický dohled

Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními evropskými orgány. Činí tak několika způsoby. Před jmenováním nové Komise jsou její členové nominováni vládami členských států EU, nemohou však být jmenováni bez souhlasu Parlamentu. Parlament vede rozhovory s každým z nich zvlášť, včetně potenciálního předsedy Komise, a potom hlasuje o tom, zda schválí Komisi jako celek. V průběhu svého funkčního období je Komise politicky odpovědná Parlamentu, který může vznést „návrh na odvolání“ a vyzvat celou Komisi k rezignaci. V obecnějším smyslu Parlament vykonává svou kontrolu pravidelným ověřováním zpráv, které mu Komise zasílá (souhrnná výroční zpráva, zprávy o plnění rozpočtu atd.). Kromě toho členové Evropského parlamentu pravidelně pokládají Komisi dotazy, na které jsou komisaři zákonně povinni odpovědět. Parlament také sleduje práci Rady: členové Evropského parlamentu pravidelně Radě pokládají dotazy a předseda Rady navštěvuje plenární zasedání Evropského parlamentu a účastní se důležitých rozhovorů. Parlament může svou demokratickou kontrolu vykonávat také prověřováním petic podaných ze strany občanů a sestavováním vyšetřovacích výborů. Parlament se navíc formou příspěvků podílí na každém summitu EU (schůzky Evropské rady). Při zahájení každého summitu je předseda Parlamentu vyzván, aby vyjádřil názory a obavy Parlamentu týkající se aktuálních otázek a bodů programu jednání Evropské rady.

3.  Rozpočtová pravomoc

Roční rozpočet EU schvaluje Parlament společně s Radou. Parlament jej projednává ve dvou po sobě následujících čteních, přičemž předpokladem jeho vstupu v platnost je podpis předsedy Parlamentu. Parlamentní Výbor pro kontrolu rozpočtu (COCOBU) dohlíží na to, jak je rozpočet vynakládán, a Parlament každý rok rozhoduje o tom, zda schválí způsob, jakým Komise v předchozím finančním roce s rozpočtem nakládala. Tento schvalovací proces se odborně nazývá „udělení absolutoria“.

Práce Parlamentu má dvě hlavní fáze: 

• Přípravu plenárních zasedání. Vykonávají ji členové Evropského parlamentu z různých parlamentních výborů, které se specializují na konkrétní oblasti činnosti EU. Otázky, které jsou předmětem rozhovoru, jsou rovněž projednávány politickými frakcemi. 
• Vlastní plenární zasedání. Plenární zasedání se pravidelně konají ve Štrasburku (jeden týden v měsíci) a někdy v Bruselu (jen dva dny). V rámci těchto zasedání Parlament projednává navrhované právní předpisy a hlasuje o změnách, než dospěje k rozhodnutí o textu jako celku.

Počet křesel podle politických frakcí k 14.07.2009

Počet křesel podle zemí (volební období 2009–2014)