Rychlost čerpání je důležitá, ale nezapomínejme na efektivitu

Z poslední monitorovací zprávy, která byla zveřejněna v úterý (23. ledna), vyplývá, že všechny české operační programy zvládly splnit pravidlo n+3, podle něhož musí mít do konce roku 2011 vyčerpanou celou alokaci na rok 2008 (tj. do tří let – odtud n+3), a vyhnuly se tak tomu, že by musely neproplacené prostředky vracet zpět do evropského rozpočtu. Ještě ke konci loňského roku se ale zdálo, že některé programy budou mít v tomto ohledu potíže. Problémy s čerpáním se nevyhnuly například donedávna pozastavenému Regionálnímu operačnímu programu Jihozápad (ROP JZ), Integrovanému operační program (IOP) nebo oběma programům administrovaným ministerstvem školství (OP Výzkum a vývoj pro inovace - VaVpI a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost - OPVK). Jak uvádí dokument, který pravidelně vydává Ministerstvo pro místní rozvoj, nakonec se naplnění pravidla všem program podařilo – nutno ale poznamenat, že mnohdy za využití  tzv. předběžných plateb od Evropské komise, které si přičetly k certifikovaným (tj. ze strany Bruselu proplaceným) výdajům. „Samozřejmě bychom mohli mít ambicióznější cíle, nicméně se daří plnit klíčová kritéria,“ komentoval situaci ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Rychlost čerpání, tedy tempo, jakým si česká strana nechává proplácet prostředky od Evropské komise, ale není jediným kritériem, podle něhož se dá měřit úspěšnost projektů.  

Hlavní cíl: efektivita

„Domnívám se, že rychlá distribuce peněz do území, především v dnešní době ekonomických problémů, je pomoc, kterou hospodářství potřebuje. Na druhou stranu je ale nutné hlídat i efektivitu vynakládaných peněz a neutrácet je za každou cenu,“ řek EurActivu Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rády soudržnosti Severovýchod, který má na starosti administraci ROPu Severovýchod (i tento program se v minulosti potýkal s určitými obtížemi, a u některých projektů proto pozastavil proplácení). „Určitě by bylo vhodné zavést jednotné posuzování socioekonomických přínosů projektů a také jasně definovat, jak mají řídící orgány postupovat při posuzování výše výdajů na projekty,“ uvedl jako příklad zkvalitnění efektivnějšího čerpání evropských prostředků Semorád. Jeho kolegyně, Kateřina Böhmová, ředitelka Úřadu Regionální rady soudržnosti Jihozápad, je přesvědčená o tom, že pro efektivní vynakládání prostředků je nejdůležitější zajistit dostatečné množství času, a to nejen pro žadatele při zpracovávání projektu, ale i pro řídící orgány, které projekty hodnotí. V ROP Jihozápad (ROP JZ) prý proto pořádají semináře pro žadatele i příjemce dotací a v různých specializovaných školeních se jim snaží vysvětlovat, jak psát, realizovat a udržovat kvalitní projekty. „Neustále také vyhodnocujeme, v jakých oblastech je velký zájem o finanční prostředky a jak probíhá naplňování indikátorů, které jsou v programu stanoveny,“ dodává ředitelka. Snaha o efektivitu vynakládaných investic je podle vysvětlení Hynka Jordána z tiskového oddělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) hlavním cílem i jednoho z nejpomaleji čerpajících programů – VaVpI.  Projekty v rámci tohoto programu jsou prý hodnoceny jak českými, tak zahraničními experty, aby se minimalizovala podjatost hodnotitelů a „byly vybrány co nejlepší projekty s nejlepšími parametry a maximální efektivností“.„V průběhu realizace projektů pořádáme semináře a workshopy pro příjemce, abychom získali zpětnou vazbu a náměty, jak nastavený systém administrace zlepšit a udělat ho nejen pro příjemce přívětivější, což přispěje k efektivnějšímu vynakládání finančních zdrojů,“ dodal Jordán. 

A jak si v tomto ohledu vedou další operační programy? 

Efektivitu investic podle ředitele Úřadu Regionální rady soudržnosti Střední Morava Ivana Matulíka zajišťuji v ROPu Střední Morava více etapovou administrací a možností dopracovat projekty po jejich schválení v rámci volné soutěže projektů. David Sventek, který řídí Úřad Regionální rady soudržnosti Moravskoslezsko, je přesvědčen, že k efektivitě vynaložených prostředků výrazně přispívá i vypracování dlouhodobého plánu čerpání, které je v něm rovnoměrně časově rozloženo. „Zrychlit čerpání za tři měsíce či půlrok totiž ve skutečnosti nelze, čerpání se musí dobře plánovat dva až tři roky dopředu,“ uvedl. Vzhledem k tomu, že nemalé množství prostředků z fondů EU v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), které spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), je přerozdělováno prostřednictvím grantových projektů (do výše 10 milionů korun), je podle Táni Švrčkové z tiskového oddělení rezortu, důležité udržovat „úzkou spolupráci a kontakty s potenciálními předkladateli a následně pak realizátory projektů“. Tento proces podle jejích slov začíná už u vyhlášení výzvy. „Ve vybraných případech byl například návrh výzvy k předkládání projektů ještě před vyhlášením zpřístupněn k připomínkám na internetu a podněty od potenciálních předkladatelů byly do výzvy před jejím vyhlášením zapracovány,“ vysvětlila. Řídící orgán si tak mohl otestovat předběžný zájem o projekty, nebo se ujistit, že jsou všechny části výzvy pro veřejnost srozumitelné. Důležité je také podle Švrčkové dbát na to, aby podpořené projekty dostatečně flexibilně reagovaly na skutečné potřeby ekonomiky, trhu práce a jednotlivců a pomáhaly řešit aktuální problémy. 

Veřejné zakázky a lidský faktor 

Nejčastější příčinou, která efektivnímu vynaložení prostředků z fondů EU brání, je podle Kateřiny Böhmové z ROPu Jihozápad především nastavení pravidel pro veřejné zakázky a časté změny v projektech. S jejími slovy souhlasí i David Sventek z ROPu Moravskoslezsko, který největší potíže spatřuje ve způsobu, jak probíhá výběr dodavatelů. „Reagovali jsme tím, že jsme pro všechny projekty zavedli detailní kontrolu a ověřování veřejných zakázek, a to jak zadávací dokumentace, tak průběhu celého výběrového řízení,“ řekl redakci. Podle jeho slov se tak podařilo odhalit řadu pochybení nebo přímo porušení zákona či metodického pokynu. Tomáš Novotný, ředitel Úřadu Regionální rady soudržnosti Střední Čechy, je zase přesvědčen o tom, že největší riziko pro dotační financování představuje omezená flexibilita projektového řízení a příliš striktní administrativní podmínky pro schvalování dotací.  Podle Hynka Jordána z MŠMT je nutné neustále brát v úvahu lidský faktor. „I ten nejlepší projekt na papíře může mít problémy v realizaci,“ říká.  

Stanoviska: 

„Nedílnou součástí procesu vynakládání prostředků je kontrola realizace a udržení výsledků každého projektu, tedy zajištění dlouhodobého efektu každého podpořeného projektu,“ řekla Kateřina Böhmová, ředitelka Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. Podle Zdeňka Semoráda, ředitele Úřadu Regionální rady soudržnosti Severovýchod, „jde při efektivním vynakládání dotací v zásadě o to, aby se prostředky čerpaly na projekty, které mají významný socioekonomický přínos, jsou udržitelné a provozovatelé i do budoucna a prostředky na ně jsou vynaloženy hospodárně – tedy za ceny v daném místě a čase obvyklé a na rozvoj daného území mají významný multiplikační efekt s jasnými výstupy a dopady.“ „Nespornou výhodou ROPů je, že mohou rozhodovat o převážně praktických projektech, jejichž smysluplnost a potřebnost bezprostředně posuzují obyvatelé v daném regionu, zejména pokud jsou žadateli města a obce, ve kterých tito lidé bydlí, nebo kraj v rámci zajišťování veřejných služeb,“ myslí si Tomáš Novotný, ředitel Úřadu Regionální rady soudržnosti Střední Čechy. „Každý podpořený projekt by měl splňovat zásady hospodárnosti, účelnosti a efektivity,“ řekl David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady soudržnosti Moravskoslezsko. „Nejdůležitější je nastavit vhodný systém posouzení efektivity projektů s ohledem na administrativní kapacitu a předpokládaný počet projektů a finančních prostředků a trvat na hodnocení i přes tlaky okolí na rychlost čerpání,“ myslí si Marta Sargánková, ředitelka Úřadu Regionální rady soudržnosti Jihovýchod. „Veliký důraz klademe právě na výběr kvalitních projektů a důkladné posouzení jejich efektivity např. prostřednictvím socioekonomické a finanční analýzy projektu (eCBA), která byl navržen pro ROP JV.“ „Pouze smysluplné projekty mají šanci uspět v konkurenci vědy a výzkumu, ať již v národním, či mezinárodním měřítku,“ uvedl Hynek Jordán z tiskového oddělení MŠMT. „Nechceme podlehnout tlaku na výrazně rychlejší implementaci, neboť jsme si velmi dobře vědomi, že přílišný důraz na finanční čerpání ve skutečnosti způsobuje riziko neostatečného soustředění pozornosti na vhodně zacílený obsah, kvalitu, efektivitu a správnost realizovaných opatření,“ vysvětlila redakci Táňa Švrčková, zástupkyně tiskové mluvčí MPSV.