Schodek státního rozpočtu pro letošek i příští rok na hranici 200 miliard korun. To je to, co dělá vrásky na čele zejména současnému ministrovi financí. Eduard Janota v situaci, kdy se propadají příjmy státního rozpočtu říká:"Je potřeba zvýšit daně a tvrdě legislativně upravit výdajovou stránku veřejných financí," a dodává:"připravím plán, jak na to, ale schválit a realizovat ho, to už bude na příští vládě a na příští sněmovně." Bude takový plán vyhovovat i sociálním demokratům? Začíná Dvacet minut Radiožurnálu, dobré odpoledne. Poslanec Evropského parlamentu a ekonomický expert ČSSD Jiří Havel je hostem dalších Dvaceti minut. Dobrý den, pane poslanče.

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Dobrý den. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Občanská demokratická strana poté, co ministr financí oznámil plán zvyšovat daně, říká:"Eduard Janota není náš ministr." Je tedy ministrem vaším? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Tak Eduard Janota byl nominován Občanskou demokratickou stranou, ale Eduard Janota v tuto chvíli říká to, co říkají v podstatě všichni ekonomové, kteří nemají ideologické předsudky a kteří prostě technicky chtějí řešit situaci, která vznikla. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Jinými slovy to, co on říká a to, co tady v dnešním rozhovoru budeme několikrát také citovat, tak je správně. On, řekněme, ten drastický poměrně plán, který zatím představuje, to znamená ořezávat, ořezávat výdajovou stránku rozpočtu a velice pečlivě se podívat na tu příjmovou, tak to je správný plán? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Já nevím, jestli je ten plán správný, ale každopádně je to plán do hodně špatného počasí, a ta pravděpodobnost, že hodně špatné počasí přijde, je den ze dne větší. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

A nepřišlo už? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Dneska je krásně, oba tu sedíme v letním oblečení a oba dva se modlíme za to, aby ty varianty, které propočítávám já i Eduard Janota určitě nenastaly. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Jak vypadá, pane poslanče Havle, plán sociální demokracie na to, dostat schodek rozpočtu České republiky pod 3 procenta HDP? Což je ona hranice, kdy je možno začít uvažovat například o přijetí eura a tak dále, tedy někam ke 100 miliardám korun? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

V tuto chvíli ta otázka není postavena takto, protože to, co sociální demokracie připravovala zhruba před nějakými 7 měsíci, stále ještě počítalo s tou krizovou středovou variantou, která byla optimističtější než to, co máme k dispozici teď. Sociální demokracie ovšem ví, že celý ten problém bude muset řešit na obou stranách státního rozpočtu, a to jak na straně výdajů, jak se to řešilo tedy doposud, tak ale také na straně příjmů. Určité náznaky toho, že to chceme řešit na té straně příjmů, ty jsou už v našem volebním programu, tam se to dostalo. To znamená, že chceme návrat k progresivnímu zdanění, chceme se vzdát připravovaného snížení daně z příjmů právnických osob, to by určité peníze mělo přinést. Ale pokud nastane ona situace a zhorší se, o které mluvil Eduard Janota nebo o které stále častěji mluví ekonomičtí analytikové, je zřejmé, že ta opatření na příjmové straně rozpočtu bude nutno dále doplnit. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Čím například? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

To v tuto chvíli těžko mohou říci. Protože v tuto chvíli opravdu mohou mluvit za sebe, za Jiřího Havla. Nemohu v žádném případě mluvit za sociální demokracii, kterou čeká tento podzim velmi obtížné jednání. Jednání, které by se samozřejmě dovršovalo při sestavování vlády, protože tam padne to konečné rozhodnutí, jakým způsobem se země vyrovná se schodkem, který v tomto roce bude znamenat navýšení státního dluhu o více než 200 miliard korun, a v tom příštím roce, pokud by se nic nestalo, můžeme být také klidně nad 250. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Já jsem se, pane poslanče, spíš ptal na to, z jakého portfolia nástrojů je vůbec možno vybírat? Ve chvíli tedy, jestli jsem pochopil, kdy se pohybujeme v oblasti úprav na příjmové straně státního rozpočtu. 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Tak, na obou stranách, jak na výdajové, tak na příjmové je to portfolio bohužel velice chudé. Žádný zázrak nemá ani Eduard Janota, který říká, vyřešme to tou nejjednodušší formou, zvyšme DPH, zvyšme, říká někdo jiný, dočasně DPH a podobě. My jako sociální demokraté máme pocit, když začnou tyto úvahy, že DPH by spíše měla být ta poslední daň, o které budeme uvažovat. Možná, že třeba kousek DPH v tom řešení by nakonec, dojdeli ke katastrofické situaci, kdy už nemůžete nic dělat a zatáhnete za to poslední splachovadlo, které máte k dispozici, že třeba by se tam dostala, ale napřed je zapotřebí uvažovat o věcech, které do nedávna mezi příjmy státního rozpočtu byly, teď v tuto chvíli nejsou. Jestliže se například vzdáte snížení sociálního pojištění, které bylo provedenou v minulém roce a které se připravuje v roce tomto, tak vygenerujete okamžitě částku mezi 30 a 40 miliardami korun. To je částka pro řešení toho rozpočtového problému velice, velice zajímavá. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

No, to beze sporu velice zajímavá je. Na druhou stranu, pokud se bavíme ještě stále o tom, že by bylo hezké v nějaké dohledné době dosáhnout 3 procent HDP schodku státního rozpočtu, tak nám nikde minimálně v číslech letošního roku, nebo řekněme letošního léta, chybí 100 miliard korun. Tak kde těch dalších 60? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Tak v tuto chvíli jsem naznačil to, že k dispozici je nějakých 30 až 40 miliard korun jenom v oblasti toho, co jsme ještě v minulém roce normálně platili, ať už jako občané, ať už jako podnikatelé. Ale jsou tam samozřejmě další věci, kterých jsme se vzdali. Jestliže například se vrátíme ke stejné praxi jako před tím, to jest, že nebude možno do účetnictví dávat DPH z nakoupených osobních aut, máte další dodatečný příjem, řekněme, 3 miliardy korun ročně do státního rozpočtu. Pokud přejdete na progresivní daň, tak jak ji navrhujeme my, je to dodatečný výnos 5 až 6 miliard korun. Samozřejmě v tom krizovém okamžiku si dokážu představit, že ta daň bude nastavena ještě poněkud ostřeji, takže se dostanete k tomu výnosu, řekněme kolem 10 miliard korun. Pokud budete uvažovat o návratu daně z příjmů právnických osob na tu úroveň 21 procent, nebo dokonce v nouzi nejvyšší na 24 procent, což byla daň, kterou jsme platili v období vůbec nejvyššího růstu české ekonomiky, čili tehdy to byla daň a dnes je to stále jedna z nejnižších daní, které v regionu v této oblasti jsou, tak to je už potom výnos navíc, který by se počítal až v desítkách miliard korun. Takže musíte spojit to, co se dá ušetřit na té výdajové stránce, ale nepředpokládejte, že je toho tam v tuto chvíli moc. Když budete hodně přísný, najdete tam 10, 20, 25 miliard korun. Ale nenajdete tam opravdu částky, které by byly vyšší. Už proto, že i když budete šetřit, tak ty výdaje z těch jednotlivých kapsiček vám porostou. To znamená, pokud ušetříte na straně jedné, že nezvýšíte důchody, tak ti důchodci, kteří se propadnou tím sociálním sítem, vám přijdou s ešusem k druhému okénku a řeknou, ale chceme to tedy doplatit jako sociální dávky. Dnes už důchodci to dělají tak, nebo dnes se důchodci za to víceméně stydí. Čili část lidí, kteří mají nárok na nějaké z těch dávek, ty o to žádat nechodí. Jakmile se to stane masovým jevem, tak se to celé zvýší a bude to mít ten dopad na rozpočet. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a ekonomický expert a poslanec Evropského parlamentu za ČSSD Jiří Havel je dnes mým hostem. Zkusme zůstat, prosím, na chvíli u důchodů. Protože ministr financí Eduard Janota mimo jiné už před několika týdny říkal, že pokud bude chtít stát stavět dálnice tak, jak bylo naplánováno, bude potřeba sáhnout na mandatorní výdaje, tedy na ty ze zákona povinné a mimo jiné i na důchody. A když vedle toho se podíváme na včerejší zprávu, kdy rozpočet fondu pro dopravní infrastrukturu říká, že bude mít rekordní výdaje ve výši 85 miliard a vedle toho dokonce novými dluhopisy vláda hodlá uhradit dalších 35 miliard, jinými slovy, že půjde balík 120 miliard jen na dálnice, znamená to tedy, pokud platí to tvrzení Eduarda Janoty, že bude opravdu nutno sáhnout na důchody? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Asi těžko, já si to nedokážu představit a nedokáže si to fakticky představit ani Eduard Janota. To znamená, že byste snižoval české důchody, které jsou v tuto chvíli jedny z nejnižších v Evropě, z hlediska podílu, kolik dáváme na důchody z hrubého domácího produktu, je to opravdu málo. Ta průměrná veličina je 12 procent hrubého domácího produktu v Evropě. My jsme dávali před 2 lety 7,9 nebo 7,8. Vidíte, že ta částka je o třetinu menší relativně, a to ještě z toho našeho hrubého domácího důchodu, který je menší. Eduard Janota tím myslí, že bude nutno být zřejmě velmi střízliví navyšování důchodů, které přijde. To znamená, že podle Eduarda Janoty by bylo vhodné se zřejmě držet při těch spodních zákonem daných nárocích, které na zvýšení důchodů jsou. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

No a ve chvíli, kdy tady máme tu sumu 120 miliard, která by měla být proinvestována v příštím roce na stavbu dálnic, tak je to v prostředí té ekonomické recese, či krize, jak to nazveme, když se v ní pohybujeme, je to správný krok? Měl by to stát udělat? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Určitě ano, protože 80 nebo 85 procent té částky na ty dálnice bude pocházet z Evropských fondů. Tam je vládní priorita a neinvestovat to, znamená se těch evropských peněz vzdát, neinvestovat to tam, znamená prakticky plošně zlikvidovat zbytek českého stavebnictví. Víte, že ti, kdo staví dneska byty, obchodní centra a podobně, mají obrovské, obrovské problémy. No a pokud byste sáhnul i na ty stavby utilit, na ty stavby silnic, tak v podstatě odepíšete celé jedno odvětví, které by prostě zmizelo a masově by propouštělo. Takže nejen, že potom nebudete mít to nutné čerpání evropských peněz, ale budete mít dalších zhruba 100 tisíc nezaměstnaných, což dále zatíží ten státní rozpočet. Takže tady musím s vládou souhlasit. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pane poslanče, v oranžové knize financí České sociální demokracie je psáno, a s tím ale zároveň souvisí otázka, zda ten dokument je stále ještě aktuální, nebo jestli bude nutno ho nějakým způsobem revidovat. Tak stojí tam kromě jiného psáno, že hodláte zavést euro někdy v letech 2014 až 15. To stále ještě myslíte vážně? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Je nutno to číst těmi, těma správnýma očima. Říkáme tolik, že ... 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Asi jsem je nepoužil ty správné oči ... 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Ne vy jste je použil samozřejmě, ale říkáme tím generálně, že euro budeme chtít zavést v prvním technicky možném termínu. A ten první technicky možný termín je tady a říkáme fakticky, že pro tento cíl jsme ochotni leccos obětovat a pro tento cíl by podnikatelský stav i občané něco obětovat měli. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

No a ve chvíli, kdy jsme si tady na začátku řekli, že se možná oba modlíme, aby se zejména ekonomická situace nezhoršila prudce ještě více než už je špatná teď, tak se vás ptám. Jestli ten první technický termín je reálné dodržet? Bavíme se o roce 2014 až 15. 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

No, to je opět dvě možnosti. Ta první možnost je, že Evropská unie změní kritéria na přijetí do eurozóny. My tady se bavíme vážně o českých datech, která nejsou úplně veselá, ale v evropském srovnání jsou to jedna z nejlepších dat, které se dosahují. Čili my teď budeme na úrovni deficitu veřejných financí kolem, řekněme, nějakých 5 procent, ale evropský průměr bude nějakých 6 až 7 procent. Takže z tohoto hlediska budeme dosahovat i za této situace jedněch z nejlepších výsledků v Evropě a to by při přijetí do eurozóny mohlo být bráno v potaz. Je tedy možné, že kritéria, která by byla uplatněna na nás, by se dalo vyjednat, že by nebyla tak tvrdá, že by i to setrvání v tom povinném tunelu, kde musíme udržet kurz, bylo kratší než bylo doposud a podobně. Ale tato jednání ještě nezačala. Pokud by k tomu nedošlo, pak je teda opět evidentní, že bychom museli za zhoršování situace sahnout ještě k větším obětem. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To zní strašidelně. Co to jsou ty větší oběti, pane poslanče? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Je to to, o čem jsme si tady povídali a je to to, že v tuto chvíli máme problém. Před tím jsme jeli na kolotoči, měli jsme rekordní dobu, rekordní růst. Teď je zapotřebí, stejně jako když naši předkové se skládali korunku po korunce na Národní divadlo nebo na Národní muzeum, udělat totéž z ekonomickou krizí, nebude tady věčně, chceme se z ní dostat, je zapotřebí držet pohromadě a nenacházet si rozmíšky sami mezi sebou. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu poslanec Evropského parlamentu za ČSSD Jiří Havel. Ještě jednou sáhnu do oranžové knihy ČSSD, oranžové knihy financí, kde váš kolega Bohuslav Sobotka píše, že Česká sociální demokracie hodlá po volbách, pokud na to bude mít patřičný vliv, vytvořit 100 tisíc nových pracovních míst. To je, myslím, cíl, který by měl být vysvětlen. Jak to chcete udělat? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Tak je to opět komplex opatření, který máte k dispozici. Jednak jsou to místa, která by měla vzniknout v souvislosti se zelenou ekonomikou. Byli bychom rádi, abychom se dostali více k alternativním zdrojům energie, alternativním palivům, abysme byli náročnější v celé této rozsáhlé oblasti. Další představu a navyšování pracovních míst máme ve sféře výzkumu a vývoje. Víme, že v této době dáváme výrazně podprůměrné prostředky ve srovnání s Evropskou unií, zatím z toho hrubého domácího produktu na výzkum, vývoj jde něco méně než 1 procento, i se započítáním evropských peněz. Tím naším cílem by mělo být dosažení cílů evropských nebo lisabonských a to jsou až 3 procenta hrubého domácího produktu. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pane poslanče, pojďme ještě na chvíli zpátky k daním, protože to nakonec možná pro většinu našich posluchačů bude alfa a omega těch opatření, která možná budou činěna po volbách v ekonomické oblasti. Vy jste ve včerejším rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl ono, řekněme, extra zdanění ČEZu, tímto polostátní firmy, jedné z nejbohatších a největších v daném regionu. Jak by to mělo vypadat, podle vašeho názoru, to zdanění? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

To byl opravdu rozhovor po telefonu. Nejedná se o něco, co bych připravoval, propočítával a podobně. Byla to jedna z těch reakcí, kterou člověk tedy má automaticky. Ale ten základ té úvahy je poměrně jednoduchý. Říká asi tolik, podívejte se v oblasti právnických osob, kdo v tuto chvíli má zisky? Běžné výrobní podniky to nejsou, ty jsou naopak tedy postiženy krizí, jsou ve ztrátách a 3 roky žádné daně přece platit nebudou. Takže těch se nějaké zvýšení daní netýká. Ale ti, kdo mají zisky, jsou především monopolní instituce. A já si myslím, že zdanění institucí, které jsou tím či oním způsobem v monopolním postavení, tak to je zejména v krizovém období nanejvýš morální. Ten ČEZ tam byl jako jeden z příkladů. Mohli bychom určitě hledat další. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Uveďte nějaké další. 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Tak já jsem nemluvil o ČEZu, já jsem mluvil třeba o energetickém sektoru, je otázka, zdali podobné subjekty by se nenašli v sektorech dalších, je to otázka pro ekonomy, zdali hledat i ve finančním sektoru, či nikoliv. Jde prostě o to, že vláda v posledních letech snížila daně z příjmů právnických osob a u těch monopolních subjektů dochází k zajímavému jevu. Zisky z českých podniků, díky tomu, že se snížily daně, už nejsou používány doma, ale prostě se exportují. Ti zahraniční vlastníci si to prostě vyplatí navíc na dividendě, ale ta daň je nižší než je v jejích vlastních zemích. Daň je v České republice poloviční než v Německu. Tak je tedy otázkou, proč vytváříme o tolik lepší prostředí v téhle té oblasti, než jiné země. První země, kde je výrazně nižší daň než u nás, je až Ukrajina. To je opravdu příklad, kterým bychom se asi řídit neměli. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

No a ten starý známý argument, že ve chvíli, kdy se zdvihne zdanění těchto firem právnických osob, že by si mnohé z nich mohly rozmyslet a odejít, neříkám na Ukrajinu, ale prostě někam jinam? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Ale ony nemají kam odejít, protože v tuto chvíli ve středu Evropy máte nejnižší daně právě vy, máte je zcela zbytečně. My je v tuto chvíli máme fakticky nižší, než Slováci, nikoliv nominálně, ale reálně ano, protože to co můžete v těch českých daních uplatnit jako odpočitatelné položky, to je podstatně širší než na Slovensku. Takže když jsme měli 24 procentní daň a Slováci 19 procentní daň, tak v dopadu na podniky to bylo úplně stejné. V obou zemích se platilo v průměru asi 17 procent. V tuhle chvíli platí ty češské podniky ještě méně než na Slovenku a jak říkám, to první místo je Ukrajina. Ale nevidíte ani na Německu, že by tam docházelo k masovému odstěhovávání podniků pryč. Prostě, když někde postavíte automobilku, tak ta automobilka tam bude stát 25 let. Tu nikdo nedokáže přestěhovat, tu nikdo nedokáže změnit na nějakou jinou výrobu. Je to jednoúčelová výroba a byla zahájena tady. Vidíte i z hlediska těch předpokladů, že naopak se plánuje stavba dalších kapacit v České republice. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

A ještě jedna poslední otázka, prosím, pokud možno krátkou odpověď. Opět vytrhávám z oranžové knihy financí, kde stojí mimo jiné věta:"Vůči všem poplatníkům s nižším ročním příjmem než 1,2 milionu korun ročně, budou námi navrhované změny z příjmů neutrální, či mírně pozitivní." Mám tomu rozumět tak, že ČSSD, pokud bude moci, změní daň z příjmů tak, že každý s ročním příjmem pod milion 200 tisíc bude platit stejné nebo menší daně? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Tak, to bylo plánováno v té knize, a je to vyjádřením toho na koho se chceme tedy orientovat. To znamená, že ty daňové úpravy by neměly znovu vytvořit dojnou krávu ze střední třídy, jako se to dělo v minulosti, a pochopitelně v určitých kategoriích by ta daň měla být motivační. V těch nejnižších kategoriích totiž ta mzda motivuje k té práci relativně velmi, velmi málo. Proto i některé pravicové státy mají ten koncept negativní daně. Jestli pracuješ, tak já ti ještě trochu přidám, protože, kdybys nepracoval, tak nás to všechny s těmi tvými sociálními podporami přece vyšlo dráž. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Tak takových bylo Dvacet minut Radiožurnálu. Expert na ekonomiku České sociální demokracie a poslanec Evropského parlamentu Jiří Havel byl jejich hostem. Děkuji za váš čas, pane poslanče. Na shledanou. 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Na shledanou. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Přeji vám příjemný podvečer. 

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu jeNEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Dobrý den. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Občanská demokratická strana poté, co ministr financí oznámil plán zvyšovat daně, říká:"Eduard Janota není náš ministr." Je tedy ministrem vaším? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Tak Eduard Janota byl nominován Občanskou demokratickou stranou, ale Eduard Janota v tuto chvíli říká to, co říkají v podstatě všichni ekonomové, kteří nemají ideologické předsudky a kteří prostě technicky chtějí řešit situaci, která vznikla. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Jinými slovy to, co on říká a to, co tady v dnešním rozhovoru budeme několikrát také citovat, tak je správně. On, řekněme, ten drastický poměrně plán, který zatím představuje, to znamená ořezávat, ořezávat výdajovou stránku rozpočtu a velice pečlivě se podívat na tu příjmovou, tak to je správný plán? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Já nevím, jestli je ten plán správný, ale každopádně je to plán do hodně špatného počasí, a ta pravděpodobnost, že hodně špatné počasí přijde, je den ze dne větší. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

A nepřišlo už? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Dneska je krásně, oba tu sedíme v letním oblečení a oba dva se modlíme za to, aby ty varianty, které propočítávám já i Eduard Janota určitě nenastaly. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Jak vypadá, pane poslanče Havle, plán sociální demokracie na to, dostat schodek rozpočtu České republiky pod 3 procenta HDP? Což je ona hranice, kdy je možno začít uvažovat například o přijetí eura a tak dále, tedy někam ke 100 miliardám korun? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

V tuto chvíli ta otázka není postavena takto, protože to, co sociální demokracie připravovala zhruba před nějakými 7 měsíci, stále ještě počítalo s tou krizovou středovou variantou, která byla optimističtější než to, co máme k dispozici teď. Sociální demokracie ovšem ví, že celý ten problém bude muset řešit na obou stranách státního rozpočtu, a to jak na straně výdajů, jak se to řešilo tedy doposud, tak ale také na straně příjmů. Určité náznaky toho, že to chceme řešit na té straně příjmů, ty jsou už v našem volebním programu, tam se to dostalo. To znamená, že chceme návrat k progresivnímu zdanění, chceme se vzdát připravovaného snížení daně z příjmů právnických osob, to by určité peníze mělo přinést. Ale pokud nastane ona situace a zhorší se, o které mluvil Eduard Janota nebo o které stále častěji mluví ekonomičtí analytikové, je zřejmé, že ta opatření na příjmové straně rozpočtu bude nutno dále doplnit. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Čím například? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

To v tuto chvíli těžko mohou říci. Protože v tuto chvíli opravdu mohou mluvit za sebe, za Jiřího Havla. Nemohu v žádném případě mluvit za sociální demokracii, kterou čeká tento podzim velmi obtížné jednání. Jednání, které by se samozřejmě dovršovalo při sestavování vlády, protože tam padne to konečné rozhodnutí, jakým způsobem se země vyrovná se schodkem, který v tomto roce bude znamenat navýšení státního dluhu o více než 200 miliard korun, a v tom příštím roce, pokud by se nic nestalo, můžeme být také klidně nad 250. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Já jsem se, pane poslanče, spíš ptal na to, z jakého portfolia nástrojů je vůbec možno vybírat? Ve chvíli tedy, jestli jsem pochopil, kdy se pohybujeme v oblasti úprav na příjmové straně státního rozpočtu. 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Tak, na obou stranách, jak na výdajové, tak na příjmové je to portfolio bohužel velice chudé. Žádný zázrak nemá ani Eduard Janota, který říká, vyřešme to tou nejjednodušší formou, zvyšme DPH, zvyšme, říká někdo jiný, dočasně DPH a podobě. My jako sociální demokraté máme pocit, když začnou tyto úvahy, že DPH by spíše měla být ta poslední daň, o které budeme uvažovat. Možná, že třeba kousek DPH v tom řešení by nakonec, dojdeli ke katastrofické situaci, kdy už nemůžete nic dělat a zatáhnete za to poslední splachovadlo, které máte k dispozici, že třeba by se tam dostala, ale napřed je zapotřebí uvažovat o věcech, které do nedávna mezi příjmy státního rozpočtu byly, teď v tuto chvíli nejsou. Jestliže se například vzdáte snížení sociálního pojištění, které bylo provedenou v minulém roce a které se připravuje v roce tomto, tak vygenerujete okamžitě částku mezi 30 a 40 miliardami korun. To je částka pro řešení toho rozpočtového problému velice, velice zajímavá. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

No, to beze sporu velice zajímavá je. Na druhou stranu, pokud se bavíme ještě stále o tom, že by bylo hezké v nějaké dohledné době dosáhnout 3 procent HDP schodku státního rozpočtu, tak nám nikde minimálně v číslech letošního roku, nebo řekněme letošního léta, chybí 100 miliard korun. Tak kde těch dalších 60? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Tak v tuto chvíli jsem naznačil to, že k dispozici je nějakých 30 až 40 miliard korun jenom v oblasti toho, co jsme ještě v minulém roce normálně platili, ať už jako občané, ať už jako podnikatelé. Ale jsou tam samozřejmě další věci, kterých jsme se vzdali. Jestliže například se vrátíme ke stejné praxi jako před tím, to jest, že nebude možno do účetnictví dávat DPH z nakoupených osobních aut, máte další dodatečný příjem, řekněme, 3 miliardy korun ročně do státního rozpočtu. Pokud přejdete na progresivní daň, tak jak ji navrhujeme my, je to dodatečný výnos 5 až 6 miliard korun. Samozřejmě v tom krizovém okamžiku si dokážu představit, že ta daň bude nastavena ještě poněkud ostřeji, takže se dostanete k tomu výnosu, řekněme kolem 10 miliard korun. Pokud budete uvažovat o návratu daně z příjmů právnických osob na tu úroveň 21 procent, nebo dokonce v nouzi nejvyšší na 24 procent, což byla daň, kterou jsme platili v období vůbec nejvyššího růstu české ekonomiky, čili tehdy to byla daň a dnes je to stále jedna z nejnižších daní, které v regionu v této oblasti jsou, tak to je už potom výnos navíc, který by se počítal až v desítkách miliard korun. Takže musíte spojit to, co se dá ušetřit na té výdajové stránce, ale nepředpokládejte, že je toho tam v tuto chvíli moc. Když budete hodně přísný, najdete tam 10, 20, 25 miliard korun. Ale nenajdete tam opravdu částky, které by byly vyšší. Už proto, že i když budete šetřit, tak ty výdaje z těch jednotlivých kapsiček vám porostou. To znamená, pokud ušetříte na straně jedné, že nezvýšíte důchody, tak ti důchodci, kteří se propadnou tím sociálním sítem, vám přijdou s ešusem k druhému okénku a řeknou, ale chceme to tedy doplatit jako sociální dávky. Dnes už důchodci to dělají tak, nebo dnes se důchodci za to víceméně stydí. Čili část lidí, kteří mají nárok na nějaké z těch dávek, ty o to žádat nechodí. Jakmile se to stane masovým jevem, tak se to celé zvýší a bude to mít ten dopad na rozpočet. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a ekonomický expert a poslanec Evropského parlamentu za ČSSD Jiří Havel je dnes mým hostem. Zkusme zůstat, prosím, na chvíli u důchodů. Protože ministr financí Eduard Janota mimo jiné už před několika týdny říkal, že pokud bude chtít stát stavět dálnice tak, jak bylo naplánováno, bude potřeba sáhnout na mandatorní výdaje, tedy na ty ze zákona povinné a mimo jiné i na důchody. A když vedle toho se podíváme na včerejší zprávu, kdy rozpočet fondu pro dopravní infrastrukturu říká, že bude mít rekordní výdaje ve výši 85 miliard a vedle toho dokonce novými dluhopisy vláda hodlá uhradit dalších 35 miliard, jinými slovy, že půjde balík 120 miliard jen na dálnice, znamená to tedy, pokud platí to tvrzení Eduarda Janoty, že bude opravdu nutno sáhnout na důchody? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Asi těžko, já si to nedokážu představit a nedokáže si to fakticky představit ani Eduard Janota. To znamená, že byste snižoval české důchody, které jsou v tuto chvíli jedny z nejnižších v Evropě, z hlediska podílu, kolik dáváme na důchody z hrubého domácího produktu, je to opravdu málo. Ta průměrná veličina je 12 procent hrubého domácího produktu v Evropě. My jsme dávali před 2 lety 7,9 nebo 7,8. Vidíte, že ta částka je o třetinu menší relativně, a to ještě z toho našeho hrubého domácího důchodu, který je menší. Eduard Janota tím myslí, že bude nutno být zřejmě velmi střízliví navyšování důchodů, které přijde. To znamená, že podle Eduarda Janoty by bylo vhodné se zřejmě držet při těch spodních zákonem daných nárocích, které na zvýšení důchodů jsou. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

No a ve chvíli, kdy tady máme tu sumu 120 miliard, která by měla být proinvestována v příštím roce na stavbu dálnic, tak je to v prostředí té ekonomické recese, či krize, jak to nazveme, když se v ní pohybujeme, je to správný krok? Měl by to stát udělat? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Určitě ano, protože 80 nebo 85 procent té částky na ty dálnice bude pocházet z Evropských fondů. Tam je vládní priorita a neinvestovat to, znamená se těch evropských peněz vzdát, neinvestovat to tam, znamená prakticky plošně zlikvidovat zbytek českého stavebnictví. Víte, že ti, kdo staví dneska byty, obchodní centra a podobně, mají obrovské, obrovské problémy. No a pokud byste sáhnul i na ty stavby utilit, na ty stavby silnic, tak v podstatě odepíšete celé jedno odvětví, které by prostě zmizelo a masově by propouštělo. Takže nejen, že potom nebudete mít to nutné čerpání evropských peněz, ale budete mít dalších zhruba 100 tisíc nezaměstnaných, což dále zatíží ten státní rozpočet. Takže tady musím s vládou souhlasit. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pane poslanče, v oranžové knize financí České sociální demokracie je psáno, a s tím ale zároveň souvisí otázka, zda ten dokument je stále ještě aktuální, nebo jestli bude nutno ho nějakým způsobem revidovat. Tak stojí tam kromě jiného psáno, že hodláte zavést euro někdy v letech 2014 až 15. To stále ještě myslíte vážně? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Je nutno to číst těmi, těma správnýma očima. Říkáme tolik, že ... 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Asi jsem je nepoužil ty správné oči ... 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Ne vy jste je použil samozřejmě, ale říkáme tím generálně, že euro budeme chtít zavést v prvním technicky možném termínu. A ten první technicky možný termín je tady a říkáme fakticky, že pro tento cíl jsme ochotni leccos obětovat a pro tento cíl by podnikatelský stav i občané něco obětovat měli. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

No a ve chvíli, kdy jsme si tady na začátku řekli, že se možná oba modlíme, aby se zejména ekonomická situace nezhoršila prudce ještě více než už je špatná teď, tak se vás ptám. Jestli ten první technický termín je reálné dodržet? Bavíme se o roce 2014 až 15. 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

No, to je opět dvě možnosti. Ta první možnost je, že Evropská unie změní kritéria na přijetí do eurozóny. My tady se bavíme vážně o českých datech, která nejsou úplně veselá, ale v evropském srovnání jsou to jedna z nejlepších dat, které se dosahují. Čili my teď budeme na úrovni deficitu veřejných financí kolem, řekněme, nějakých 5 procent, ale evropský průměr bude nějakých 6 až 7 procent. Takže z tohoto hlediska budeme dosahovat i za této situace jedněch z nejlepších výsledků v Evropě a to by při přijetí do eurozóny mohlo být bráno v potaz. Je tedy možné, že kritéria, která by byla uplatněna na nás, by se dalo vyjednat, že by nebyla tak tvrdá, že by i to setrvání v tom povinném tunelu, kde musíme udržet kurz, bylo kratší než bylo doposud a podobně. Ale tato jednání ještě nezačala. Pokud by k tomu nedošlo, pak je teda opět evidentní, že bychom museli za zhoršování situace sahnout ještě k větším obětem. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To zní strašidelně. Co to jsou ty větší oběti, pane poslanče? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Je to to, o čem jsme si tady povídali a je to to, že v tuto chvíli máme problém. Před tím jsme jeli na kolotoči, měli jsme rekordní dobu, rekordní růst. Teď je zapotřebí, stejně jako když naši předkové se skládali korunku po korunce na Národní divadlo nebo na Národní muzeum, udělat totéž z ekonomickou krizí, nebude tady věčně, chceme se z ní dostat, je zapotřebí držet pohromadě a nenacházet si rozmíšky sami mezi sebou. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu poslanec Evropského parlamentu za ČSSD Jiří Havel. Ještě jednou sáhnu do oranžové knihy ČSSD, oranžové knihy financí, kde váš kolega Bohuslav Sobotka píše, že Česká sociální demokracie hodlá po volbách, pokud na to bude mít patřičný vliv, vytvořit 100 tisíc nových pracovních míst. To je, myslím, cíl, který by měl být vysvětlen. Jak to chcete udělat? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Tak je to opět komplex opatření, který máte k dispozici. Jednak jsou to místa, která by měla vzniknout v souvislosti se zelenou ekonomikou. Byli bychom rádi, abychom se dostali více k alternativním zdrojům energie, alternativním palivům, abysme byli náročnější v celé této rozsáhlé oblasti. Další představu a navyšování pracovních míst máme ve sféře výzkumu a vývoje. Víme, že v této době dáváme výrazně podprůměrné prostředky ve srovnání s Evropskou unií, zatím z toho hrubého domácího produktu na výzkum, vývoj jde něco méně než 1 procento, i se započítáním evropských peněz. Tím naším cílem by mělo být dosažení cílů evropských nebo lisabonských a to jsou až 3 procenta hrubého domácího produktu. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pane poslanče, pojďme ještě na chvíli zpátky k daním, protože to nakonec možná pro většinu našich posluchačů bude alfa a omega těch opatření, která možná budou činěna po volbách v ekonomické oblasti. Vy jste ve včerejším rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl ono, řekněme, extra zdanění ČEZu, tímto polostátní firmy, jedné z nejbohatších a největších v daném regionu. Jak by to mělo vypadat, podle vašeho názoru, to zdanění? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

To byl opravdu rozhovor po telefonu. Nejedná se o něco, co bych připravoval, propočítával a podobně. Byla to jedna z těch reakcí, kterou člověk tedy má automaticky. Ale ten základ té úvahy je poměrně jednoduchý. Říká asi tolik, podívejte se v oblasti právnických osob, kdo v tuto chvíli má zisky? Běžné výrobní podniky to nejsou, ty jsou naopak tedy postiženy krizí, jsou ve ztrátách a 3 roky žádné daně přece platit nebudou. Takže těch se nějaké zvýšení daní netýká. Ale ti, kdo mají zisky, jsou především monopolní instituce. A já si myslím, že zdanění institucí, které jsou tím či oním způsobem v monopolním postavení, tak to je zejména v krizovém období nanejvýš morální. Ten ČEZ tam byl jako jeden z příkladů. Mohli bychom určitě hledat další. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Uveďte nějaké další. 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Tak já jsem nemluvil o ČEZu, já jsem mluvil třeba o energetickém sektoru, je otázka, zdali podobné subjekty by se nenašli v sektorech dalších, je to otázka pro ekonomy, zdali hledat i ve finančním sektoru, či nikoliv. Jde prostě o to, že vláda v posledních letech snížila daně z příjmů právnických osob a u těch monopolních subjektů dochází k zajímavému jevu. Zisky z českých podniků, díky tomu, že se snížily daně, už nejsou používány doma, ale prostě se exportují. Ti zahraniční vlastníci si to prostě vyplatí navíc na dividendě, ale ta daň je nižší než je v jejích vlastních zemích. Daň je v České republice poloviční než v Německu. Tak je tedy otázkou, proč vytváříme o tolik lepší prostředí v téhle té oblasti, než jiné země. První země, kde je výrazně nižší daň než u nás, je až Ukrajina. To je opravdu příklad, kterým bychom se asi řídit neměli. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

No a ten starý známý argument, že ve chvíli, kdy se zdvihne zdanění těchto firem právnických osob, že by si mnohé z nich mohly rozmyslet a odejít, neříkám na Ukrajinu, ale prostě někam jinam? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Ale ony nemají kam odejít, protože v tuto chvíli ve středu Evropy máte nejnižší daně právě vy, máte je zcela zbytečně. My je v tuto chvíli máme fakticky nižší, než Slováci, nikoliv nominálně, ale reálně ano, protože to co můžete v těch českých daních uplatnit jako odpočitatelné položky, to je podstatně širší než na Slovensku. Takže když jsme měli 24 procentní daň a Slováci 19 procentní daň, tak v dopadu na podniky to bylo úplně stejné. V obou zemích se platilo v průměru asi 17 procent. V tuhle chvíli platí ty češské podniky ještě méně než na Slovenku a jak říkám, to první místo je Ukrajina. Ale nevidíte ani na Německu, že by tam docházelo k masovému odstěhovávání podniků pryč. Prostě, když někde postavíte automobilku, tak ta automobilka tam bude stát 25 let. Tu nikdo nedokáže přestěhovat, tu nikdo nedokáže změnit na nějakou jinou výrobu. Je to jednoúčelová výroba a byla zahájena tady. Vidíte i z hlediska těch předpokladů, že naopak se plánuje stavba dalších kapacit v České republice. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

A ještě jedna poslední otázka, prosím, pokud možno krátkou odpověď. Opět vytrhávám z oranžové knihy financí, kde stojí mimo jiné věta:"Vůči všem poplatníkům s nižším ročním příjmem než 1,2 milionu korun ročně, budou námi navrhované změny z příjmů neutrální, či mírně pozitivní." Mám tomu rozumět tak, že ČSSD, pokud bude moci, změní daň z příjmů tak, že každý s ročním příjmem pod milion 200 tisíc bude platit stejné nebo menší daně? 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Tak, to bylo plánováno v té knize, a je to vyjádřením toho na koho se chceme tedy orientovat. To znamená, že ty daňové úpravy by neměly znovu vytvořit dojnou krávu ze střední třídy, jako se to dělo v minulosti, a pochopitelně v určitých kategoriích by ta daň měla být motivační. V těch nejnižších kategoriích totiž ta mzda motivuje k té práci relativně velmi, velmi málo. Proto i některé pravicové státy mají ten koncept negativní daně. Jestli pracuješ, tak já ti ještě trochu přidám, protože, kdybys nepracoval, tak nás to všechny s těmi tvými sociálními podporami přece vyšlo dráž. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Tak takových bylo Dvacet minut Radiožurnálu. Expert na ekonomiku České sociální demokracie a poslanec Evropského parlamentu Jiří Havel byl jejich hostem. Děkuji za váš čas, pane poslanče. Na shledanou. 

Jiří HAVEL, europoslanec, ekonomický expert ČSSD:

Na shledanou. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Přeji vám příjemný podvečer. 

Autor:  Martin Veselovský