Evropa se aktivního stárnutí nebojí, ukázal průzkum

euractiv.cz 16.1.2012)/ 16.1.2012

Během minulého desetiletí stoupl počet pracujících Evropanů ve věku mezi 55 a 64 lety. Ukázala to statistika, kterou 16. ledna Evropská unie zveřejnila u příležitosti zahájení Evropského roku aktivního stárnutí.

Evropská komise dnes zahájila Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012. Zveřejnila výsledky nového průzkumu Eurobarometru, podle kterých se během posledních deseti let v EU o 10 % zvýšil počet pracujících lidí ve věku mezi 60 a 64 lety. V případě Evropanů mezi 55 a 59 lety číslo vzrostlo o 11 %.     

Česká republika se spolu s Finskem a Maltou zařadila k zemím, které mají největší podíl lidí, kteří se nacházejí ve věku od 55 do 64 let. V případě Česka a Malty se jedná o 14,1 %. Ve Finsku žije takto starých osob 14,7 %. 

Komise se snaží zdůraznit demografické výzvy, které Evropu čekají v dohledné budoucnosti a které přinesou vysokou zátěž na pracovní trh, vyplácení penzí a zdravotní pojištění. Očekává se, že v roce 2060 budou lidé starší 55 let představovat 40 % celkové evropské populace. Nyní je to přitom o 10 % méně. 

Podle průzkumu si většina obyvatel Evropy (71 %) uvědomuje, že kontinent čekají významné demografické změny. Pouze 42 % lidí si však myslí, že by měly být důvodem k obavám.

Pracovat déle 

Jedním z cílů Komise je povzbudit seniory, aby zůstávali v zaměstnání déle a předávali mladším kolegům své zkušenosti.  

Věk, v němž budou lidé moci odejít do důchodu, však zůstává nejpalčivějším tématem.  

V době ekonomické krize vlády jednotlivých států usilují o oddálení odchodu do penze. Přestože jde o politickou prioritu v mnoha zemích, podle průzkumu souhlasí pouze třetina Evropanů s tím, aby byl důchodový věk zvýšen. 

Eurobarometr ovšem ukázal silnou podporu (61 %) pro myšlenku, že lidé by měli mít možnost pracovat i poté, co dosáhli oficiálního důchodového věku.  

Kdo je mladý a kdo starý  

Průzkum také odhalil, že v různých zemích Evropy je otázka věku vnímána rozdílně. Malťané a Švédové si například myslí, že lidi ve věku nad 37 let již není možno považovat za mladé.  Na druhé straně v Řecku a na Kypru je za mládí považován ještě i věk 49 let.   

V průměru se obyvatelé Evropy domnívají, že období mládí končí se 42. narozeninami, zatímco období stáří začíná v 64 letech. Panuje přitom rozdíl mezi názorem mužů a žen. Ženy mají za své, že stáří přichází po 65. roku života, zatímco muži si myslí, že je to již v 62 letech.   

Výzkumy ukázaly, že lidé dnes očekávají, že i ve vyšším věku zůstanou aktivní. 

„Věřím, že Evropský rok aktivního stárnutí podpoří rozvoj aktivního stárnutí a pomůže čelit demografickým výzvám,” okomentoval výsledky průzkumu evropský komisař pro zaměstnanost a sociální věci László Andor.