Berlusconiho nástupcem se stal bývalý eurokomisař Monti

Euractiv.cz (zveřejněno 14.11.2011)/ 15.11.2011

Italský prezident Giorgio Napolitano včera pověřil někdejšího evropského komisaře, politika a ekonoma Maria Montiho, aby v nejbližších dnech sestavil novou vládu národní jednoty. Jejím úkolem bude obnovit důvěru trhů v zadluženou italskou ekonomiku. Lídři EU Montiho jmenování uvítali.

Poté, co v sobotu rezignoval nestor italské politiky, dosavadní premiér Silvio Berlusconi, jeho nástupcem se stal politik a profesor ekonomie Mario Monti. Do úřadu jej v neděli jmenoval prezident země Giorgio Napolitano.  Jeho úkol je jasný. Obnovit důvěru finančních trhů v italskou ekonomiku, kterou trápí vysoké veřejně zadlužení (120 % HDP) a potřeba hlubokých strukturálních reforem. Montiho kabinet, který se bude o důvěru italských poslanců ucházet už v polovině tohoto týdne, má do praxe uvést sérii opatření, který ještě stihla prosadit Berlusconiho vláda. Italy tak čekají reformy důchodového systému, pracovního trhu a také ve státní správě. „V okamžiku, kdy čelíme nějaké konkrétní krizi, je potřeba se vzchopit a stát se silným, nikoliv slabým, článkem Evropské unie, u jejíhož založení jsme stáli,“ uvedl Monti krátce poté, co se stal novým italským premiérem. 

Jeho jmenování uvítali přední představitelé EU. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso a stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy ve společném prohlášení uvedli, že Montiho jmenování považují za „povzbuzující signál, který má ukázat, že Itálie je odhodlána překonat současnou krizi“. Bývalému eurokomisaří, který v letech 1995-2004 spravoval portfolia vnitřního trhu a hospodářské soutěže, nevyjadřují důvěru pouze zástupci evropských institucí, ale i obyčejní Italové a většina středových a středolevicových politických stran. A není divu. Pokud si země neporadí se svým chronicky vysokým dluhem, hrozí jí, že půjde ve stopách Řecka, Irska a Portugalska, tedy zemí, které v minulosti požádaly o mezinárodní pomoc. Zatímco na jejich záchranu se v záchranném mechanismu eurozóny dostatek prostředků ještě našlo, v případě Itálie situace tak růžově nevypadá. Pokud by Řím o pomoc skutečně požádal, potřeboval by v příštích 12 měsících splatit 326 miliard eur. Na to záchranný fond EFSF v současné době nemá. 

Podle některých komentátorů může Itálii zachránit jedině Evropská centrální banka (ECB), která ve prospěch italské ekonomiky již několikrát intervenovala. V neděli ji ale k ještě větší aktivitě vyzval odcházející premiér Berlusconi. 

"Je to už krize naší společné měny, eura, které nemá takovou podporu, kterou by každá měna měla mít,“ nechal se slyšet na videozáznamu.